Kdo vymyslel postel a jakou roli hraje v moderní době?

Nejstarší postel nalezli archeologové v africké jeskyni jménem Border. Datem se řadí do doby kamenné. Poslední lidé v nich spali před 200 tisíci lety. Postel vytvořili z trávy a popela. Vysoká vrstva trávy fungovala jako matrace a popel nejspíše sloužil k vyrovnání půdy v jeskyni, izolaci a jako odpuzovač hmyzu.¹ 

K výrobě lůžka se používaly i listy, které měly také odpuzovací vlastnosti. Později je nahradila kůže a kožešina.² První postele byly z pískovce. Jedna z nejstarších se dochovala v anglické neolitické osadě Skara Brae. Podobné postelové rámy se nalezly i na Maltě.

O pár tisíc kilometrů dál, v Egyptě, se poté nalezly v Tutanchamonově hrobce pozlacené rámy postelí. Jako i další starověké postele patřily i tyhle elitám. V Pompejích se dochovala dřevěná postel, kde jako matrace sloužily přikrývky. Ta ovšem byla v období Říma pro obyčejné lidi. Naopak bohatší nemívali jen jednu postel. Měli jednu postel na studování, pro novomanžele jinou, další pro jídlo a společenské aktivity. Dokonce měli jednu postel dedikovanou na pohřeb. Všechny byly dřevěné a měly tenkou matraci vzdáleně podobnou topperu.³ 
 

Ve středověku chudí usínali na slámě. Střední vrstva využívala širokou dřevěnou lavici. Přes den na ní seděla, večer spala.⁴ Románská postel nebývala praktická. Ačkoli měla sloupky, chyběl jí baldachýn. Ten se objevil až u gotické postele. Látka se na noc zatáhla, a tím chránila spáče před zimou i světlem. Tato postel byla znakem bohatství.
 

S barokem přišla honosnost, která neměla obdoby. Baldachýny sice zůstaly, ale jejich funkce byla čistě estetická. Z Francie se poté do zbytku Evropy rozšířil styl bílé postele zdobené zlatem a květinovým vzorem. Jednu takovou můžete najít například v ložnici královny ve Versailles.⁵

Okázalost baroka vystřídal klasicismus. Strohý styl ovlivnil nejen to, jak postele vypadaly, ale také celkové využití ložnice. Z barokní ložnice, kde se přijímaly audience, se stala ložnice určená pouze pro spánek.⁶
 

Nábytkářský obor zaznamenal zlom v roce 1856. O ten se zasloužil Michael Thonet, který si ten rok nechal patentovat metodu ohýbání dřeva pomocí pásnice – kovového pásu, který zabraňoval jeho popraskání. Postele z masivu tak dostaly nové tvary a design.⁷ 

Ve 20. století se začaly postele vyrábět i z jiných materiálů než jen ze dřeva. Na trhu se objevily postele s kovovými nebo plastovými prvky. K ikonickým postelím se řadí ty v ložnici vily Tugendhat od architekta Mies van der Rohe nebo v ložnici Mullerovi vily od Adolfa Loosa.^8,9

Pokud bychom historii postelí měli shrnout... Na otázku, kdo vymyslel postel, by se dalo odpovědět, že lidstvo. Postel se totiž vyvíjela společně s námi. 
 

Díky dnešním výzkumům v oblasti neurovědy a spánkovým laboratořím víme, že kvalitní spánek je alfou a omegou lidského zdraví. Dnešní postel by měla svému uživateli nabídnout právě ten. Nezáleží ani tak na designu postele jako spíše na matraci a roštu, které v ní jsou. Vybrat si správnou matraci je klíčové. Rošt její vlastnosti poté podpoří.