Sedm největších mýtů o spánku

1. V noci se často budím, trpím tedy nespavostí

Většina z nás se probouzí i několikrát za noc, jen si to nepamatujeme a myslíme si, že spíme v jednom kuse. Pokud krátce po probuzení znovu usneme, není to žádný problém. Spánek se dělí na fázi non-REM, v průběhu které tělo odpočívá (klesá krevní tlak i svalové napětí, dochází k vylučování hormonů…) a fázi REM, při které je tělo již připravené k probuzení, ale mozek intenzivně odpočívá. Tehdy se zdají sny, mozek ukládá zážitky, je ve fázi útlumu a otevírá se podvědomí. Probouzet se můžeme v tomto stádiu, ale i mezi jednotlivými spánkovými cykly. Člověk si obvykle ráno nepamatuje, že se během noci opakovaně na okamžik probudil a zase ihned usnul. Z toho důvodu nelze tyto stavy srovnávat s nespavostí nebo podobnými chronickými stavy.

2. O víkendu se můžu naspat do zásoby

Bylo by pěkné udělat si takovou malou zásobu spánku, ze které bychom pak mohli čerpat během hektického pracovního týdne, ale tak jednoduché to není. Na Univerzitě v Chicagu vědci zkoumali střídání spánkového rytmu a přišli na to, že tělo se oklamat nedá. Naopak střídání krátké (přes týden) a dlouhé (o víkendu) doby spánku organismus přetěžuje, takže pak není schopný stoprocentně fungovat.

3. Musím spát osm hodin denně

Lékaři říkají, že ideální je spát sedm až osm a půl hodiny denně. Jenže každý jsme jiný a odlišné nároky máme i na dobu spánku. Někomu stačí čtyři hodiny, ale jsou lidé, kteří potřebují spát i deset hodin denně. Kvalita spánku a odpočinku během něj záleží na tom, zda proběhnou kompletní spánkové cykly včetně těch nejhlubších fází. Je jedno, jestli k tomu dojde za čtyři nebo za deset hodin.

4. Po alkoholu se mi lépe spí

Pokud si dáte před spaním půl lahve rumu, je pravděpodobné, že sice usnete téměř okamžitě, ale ráno budete unavení a nevyspalí. Alkohol je totiž tlumivá látka pomáhající lépe usnout, ale v době jeho vstřebávání a rozkládání se spánek stává mělčím. Takže se můžete probudit o něco dříve, než je pro vás zdravé, a také samotná kvalita spánku bude poměrně bídná.

5. Během spánku tělo nic nedělá

V noci je spousta tělesných procesů nastavená na minimum – klesá tělesná teplota, dechová frekvence i krevní tlak, ale tělo tuto dobu využívá na obnovu buněk a vytváří nové neuronové spoje v mozku. Kvalitní spánek zlepšuje koncentraci, posiluje imunitní systém a působí jako prevence před kardiovaskulárním onemocněním. Navíc ve tmě organismus produkuje hormon melatonin, který kromě jiného zpomaluje stárnutí.

6. Prášek na spaní vždy pomůže

Pokud se cítíte dlouhodobě nevyspalí a odráží se to na vašich denních aktivitách, měli byste přemýšlet, kde je zakopaný pes. Optimální je zvládnout nespavost bez léků. Zamyslete se nad tím, zda chodíte spát pravidelně, zda pravidelně vstáváte, jestli sportujete a pomáháte si i dalšími praktikami budovat návyk na zdravý spánek. Pokud se vám nedaří chodit spát denně v určitou hodinu, pak doporučujeme alespoň pravidelné vstávání. Paradoxně se tím sice „nespavcům“ zkracuje doba spánku, ale dochází alespoň k synchronizaci biologických dějů, které souvisejí nejen se spánkem, ale i s dalšími pochody v organismu. V tomto případě je zcela nezbytné dále zjišťovat, co za nespavostí stojí. Pokud jde o akutní nespavost (například důsledek špatné události, životních či pracovních problémů), pak jsou na místě hypnotika na čtyři až šest týdnů. Dlouhodobou nespavost, která není reakcí na události a trvá měsíce až roky, se doporučuje řešit léky obsahujícími melatonin.

7. Čím budu unavenější, tím lépe se vyspím

Extrémní únava může naopak způsobit problémy se spaním. Po náročném dni, kdy se sotva doploužíte do postele, ale váš mozek přitom stále jede na plné obrátky, spánek obvykle ne a ne přijít. Když už se vám (často za vydatné pomoci léků) podaří konečně zabrat, spánek je mělký a nezdravý. Navíc se po něm můžete paradoxně cítit velmi vyčerpaní.