Co je parasomnie a jak se léčí?

Parasomnii můžeme chápat jako nějaké abnormální jevy ve spánku, které nemůžeme předvídat. Tyto jevy jsou na pomezí spánku a bdělosti. Dějí se v NREM fázi, tedy v hlubokém spánku. Při parasomnii můžeme vykonávat automatické pohyby a určitým uzpůsoben jednat, ale nad čímkoliv, co děláme, nemáme kontrolu. Přímo se to týká náměsíčnosti, nočních děsů a probouzení se zmateností. Všechny se mohou projevit u jednoho a toho samého člověka a přecházet jedna v druhou.¹ 

TIP: Přečtěte si, jaké jsou všechny fáze spánku.

V dětském věku může občas k NREM parasomnii docházet a není to nic, co by nás mělo znepokojovat. S přibývajícím věkem by parasomnie měla ustupovat, některým dospělým může zůstat. Tyto obtíže vznikají narušením probouzejících mechanismů, v důsledku toho dojde k tzv. disociovanému probuzení. Příčin může být více, některé zdroje uvádí jako jednu z hlavních příčin stres. Parasomnie se považuje za projev poruchy koordinace biologických a psychologických procesů v organismu.²
 

Mezi hlavní tři typy parasomnie se řadí:

Řadí se sem ale i noční pomočování, skřípání zuby nebo mluvení ze spánku. 
 

Náměsíčnost je stav mezi spánkem a bděním. Osoby takto postižené se částečně probouzejí z hlubokého spánku ve fázi NREM, kdy tělo nespí a svaly fungují normálně. Motorický systém se tak aktivuje bez současného dosažení bdělosti a chování náměsíčného člověka je bez kontroly.

Ve stavu náměsíčnosti se člověk chová a vykonává činnosti, jako by byl v bdělém stavu. Jde především o vstávání a pohyb mimo postel, o kterých jedinec ale neví a ani si je po probuzení nepamatuje. Časté jsou projevy jako posazení se na posteli, chození po domě, vykonávání potřeb (jídlo, wc, pití..), stereotypní přemísťování věcí apod. Náměsíčný člověk přitom může, ale nemusí mít zavřené oči, ojedinělé nejsou ani mírné halucinace, kdy si myslí, že vidí něco jiného, než tam ve skutečnosti je. Zároveň je schopný, i když poněkud zmateně, komunikovat s okolím a odpovídat na otázky. Charakteristický je nepřítomný výraz obličeje a nesoustředěnost.

Náměsíčnost se u dětí projevuje výrazně častější než u dospělých osob. Zhruba 30% dětí ho totiž v době dospívání zažije alespoň jednou. Může za to pravděpodobně fakt, že náměsíčnost se vyskytuje v třetí až čtvrté fázi spánku a právě u dětí jsou tyto fáze častější a delší. Náměsíčnost u dospělých je méně častá. Vliv na ní má řada faktorů. 
 

I když přesná příčina, proč se náměsíčnost projevuje, není ještě úplně prozkoumána, přesto k ní napomáhají následující faktory:

Při tomto druhu parasomnie dávají lékaři důraz na spánkovou hygienu.  Velmi důležité je prostředí, ve kterém usínáte. Ložnice (nebo dětský pokoj) by měla být uklizená, uspořádaná, vzdušná a měla by mít přiměřenou teplotu. Z pokoje, kde spíte, odneste veškerou elektroniku, zdroje světla, které se nedají vypnout a jiné věci, které by vás v průběhu noci mohly rušit. Další důležitou součástí léčby náměsíčnosti je eliminování příčin, které ji vyvolávají. Až poté vám lékaři předepíší léky.³

Důležité je, abyste si vytvořili správné prostředí pro spánek. Začíná to kvalitní matrací. Její výběr ovlivňuje věk i vaše hmotnost. Jinou matraci potřebují děti a jinou senioři. Nosnost matrace bývá často do 90 kilogramů. Takže v případě, že vážíte více, zajímají vás matrace s vyšší nosností. Dalším rozhodujícím faktorem by měla být vaše spánková poloha. 

TIP: Zjistěte více o tom, jak vybrat matraci.
 

Noční děsy u dětí jsou velmi časté. Až 6 % z nich si tento druh parasomnie zažije na vlastní kůži. Ani dospělým se noční děsy nevyhýbají, mívají je až 2 %. Tato parasomnie se projevuje náhlým probuzením s extrémní úzkostí, objevit se může výkřik a člověku, který děs zažívá, se zvýší tep a potí se. Postižený je dezorientovaný, nepoznává osoby, nereaguje a mluví nesrozumitelně. Po probuzení bývá zmatený a dospělí mohou být i agresivní. Děti si děsy nepamatují, dospělí může mít vzpomínku na sen.⁴ Nejsou výjimečné i noční děsy u miminek. Léčba nočních děsů probíhá velmi podobně jako v případě náměsíčnosti. 
 

Ačkoliv se nám to může plést, noční děs není to samé co noční můra. Noční děs probíhá v NREM spánku, kdežto noční můra probíhá v REM spánku. Proto si noční můru na rozdíl od nočního děsu pamatujeme. Stejně tak je člověk po probuzení z noční můry rychle zorientovaný a bdělý. Noční můry u dětí mohou být spojené se separační úzkostí nebo po nějakém ohrožujícím zážitku, které dítě dostatečně nezpracovalo. Noční můry u dospělých se objevují jako příznak PTSD, deprese, bipolární poruchy, generalizované úzkostné poruchy nebo poruch osobnosti. Je nutné dodat, že jak u dětí, tak u dospělí nemusí být spojené s ničím z výše napsaného. Například nejsou neobvyklé noční můry v těhotenství. 
 

Léčba nočních můr začíná prací na sobě. Člověk by se měl zamyslet nad tím, co noční můry signalizují. Vracíte se ve snech do minulosti? Soustřeďte se na jejich příčinu, na trauma, které je způsobuje. Podobně postupujte při snech o budoucnosti. Zamyslete nad věcmi, které vám působí stres a úzkost. Pomoc s tím vám může psycholog. Právě on vám pomůže osvětlit jakýkoliv hrůzostrašný sen, třeba paranormální noční můry.⁵
 

Tento druh parasomnie se také nazývá spánková opilost. Dochází při ní k náhlému probuzení. Člověk při ni reaguje zpomaleně, má problémy porozumět a postižena je i jeho krátkodobá paměť. Tento druh probuzení může způsobit telefon, ale i onemocnění jako například angína nebo spánková apnoe. Další příčinou tohoto může být epilepsie.

U dětí se může prolínat tento druh s nočním děsem.⁶ Léčí se podobně jako výše zmíněná náměsíčnost a noční děs.