Poruchy spánku - část 3. Narkolepsie

Narkoleptik trpí extrémní ospalostí a záchvaty několikaminutového spánku během dne. To vše bez ohledu na to, kolik hodin spal předchozí noc. Ospalost se nedá potlačit vůlí, tudíž záchvaty přicházejí náhle bez jakéhokoliv signálu, upadání do spánku je nekontrolovatelné a bez možnosti ovlivnit jeho následky.

Narkolepsie připadá na dva lidí z tisíce a je částečně dědičná. Jedním z hlavních problémů je často neinformovanost veřejnosti a nepochopení okolí. Člověk, který neustále usíná, může být považován za líného či nevychovaného a přitom je jen nemocný. Narkolepsie způsobuje problémy v profesionálním i osobním životě. Pro touto nemocí postižené osoby je důležitá je podpora a porozumění, ať už ze strany rodiny, přátel, učitelů či zaměstnavatelů.

Příčiny narkolepsie

Přesná příčina narkolepsie není zatím známa. Většinou se objeví spontánně bez jakéhokoliv důvodu. Existuje však domněnka, že určitou roli mohou hrát geny – konkrétně genetický faktor HLA komplex, který se vyskytuje na šestém chromozomu. Lidé postižení narkolepsií mají chronicky sníženou hladinu hypokretinu, který řídí režim REM spánku a bdění. Proč se ale hladina hypokretinu snižuje, není přesně zjištěno. V některých případech může nakoplesie vzniknout i jiným způsobem, například jako následek poranění mozku, při rakovině nebo vlivem zánětu.

Toto onemocnění není statické a má svůj specifický vývoj. Nejvíce se projevuje v produktivním věku, což je kolem 40. roku života. Vzhledem k nejasnosti příčin vzniku onemocnění neexistují preventivní opatření.

Symptomy narkolepsie

Usínání při jakékoliv činnosti

Lidé postižení narkolepsií mohou usnout kdykoliv a při jakékoliv příležitosti, dokonce i tehdy, kdy je vyžadováno soustředění – čtení, práce s přístroji, řízení automobilu či rozhovor. Nebezpečí spočívá v tom, že usnutí nemůže zabránit ani ho ovlivnit. Někteří narkoleptici neupadají do náhlého spánku, ale bojují s extrémní ospalostí, která by se dala přirovnat k únavě zdravého člověka potom, co dva dny nespal. Veřejnost se často domnívá, že člověk trpící narkolepsií si při spaní odpočine, opak je ale pravdou. Tito lidé jsou celých 24 hodin na pomezí spánku a bdělosti a proto si nemohou dostatečně odpočinout a trpí únavou.

Kataplexie

Jedná se o stav, kdy dochází ke ztrátě svalového napětí. Může trvat různě dlouhou dobu – od pár sekund do několika minut. Kataplexie je vyvolána emocemi, ať už radostnými jako smích či negativními jako strach. Nejčastěji se projevuje jako celková slabost. Ta může způsobovat podlomení nohou, pokles čelisti nebo vypadávání předmětů z ruky. Kataplexie může zapříčinit i pád, ovšem bez ztráty vědomí. Člověk zůstává vždy při smyslech – vnímá co se děje okolo, jen jeho tělo je paralyzované. Ne všichni, které sužuje narkolepsie, mají tento příznak, ovšem kataplexie je typická pouze pro narkolepsii.

Spánková obrna

Jedním z děsivých příznaků je spánková obrna. Při ní dochází k absolutnímu ochrnutí svalstva, postiženému je tedy znemožněn jakýkoliv pohyb. Tento stav nastává ve většině případů těsně před usnutím nebo krátce po probuzení. Mysl je vzhůru, zatímto tělo je paralizováno jako ve fázi REM spánku. Ochrnutí zasáhne i mimické svaly, takže člověk není schopen mluvit, ani si přivolat pomoc. Spánková paralýza je často doprovázená halucinacemi, někdy zvlášť strašidelnými. Tím se strach ještě stupňuje. Tento nepříjemný jev zažije většina lidí alespoň jednou za život, i když netrpí narkolepsií.

Halucinace

Během narkolepsie dochází k rychlé aktivaci REM spánku přímo ze stavu bdělosti. Proto sny, které přicházejí během usínání nebo probouzení, narkoleptici velmi špatně rozlišují od skutečnosti. Člověk může mít nutkavý a přesvědčivý pocit, že něco udělal, či se něco stalo, ale není tomu tak. Onemocnění je provázeno také hypnagogickými halucinacemi. Nejsou to halucinace v pravém slova smyslu, jedná se o živé a velmi skutečné sny, které mají obrazový, zvukový či hmatový charakter. Projevují se zejména při usínání, kdy se uvolní snový automatismus v době, kdy člověk ještě nespí.

Automatické chování

Tento příznak by se dal přirovnat k řízení autopilotem. Člověk sice je přítomný, ale už to neřídí. Postižený se tak může pohybovat v místě, kde neví, co dělá, neví proč či kde přesně je, nebo přemisťovat předměty, které později nemůže najít, protože si to nepamatuje. Vyjímkou nejsou ani krátké epizody spánku, kdy mysl spí, ale tělo pokračuje v pohybu. Příkladem je třeba zápis ze školní hodiny, který nedává smysl.

Poruchy nočního spánku

U narkoleptiků se velmi často vyskytují i poruchy nočního spánku jako je třeba neklidný nebo častý přerušovaný spánek. Ten bývá často doprovázen zvláštními a velmi živými sny. Ty někdy reflektují naše emoce nebo události, které se v aktuálním životě dějí. Vědci po staletí zkoumají jejich význam, který však s určitostí odhalit nelze. Například sny o hadech mohou znamenat životní změny i výstrahu. Vyjímkou nejsou ani noční běsy, náměsíčnost, hypnagogické záškuby, pocity pádu do prázdna, skřípání zubů, spánkovou apnoe či mluvení ze spánku. 

Lékařská pomoc

Narkolepsie je zjistitelná tzv. monitoringem bioelektrického výkonu mozku. Vyšetření začíná ve večerních hodinách, kdy je pacient napojen na monitorovací zařízení. Na tělo jsou připevněné elektrody a sondy, které snímají signály organismu. Ty přes noc monitorují spánek. Vyšetření pak pokračuje do druhého dne, kdy se s přestávkami pokračuje s měřením.  Pokud během těchto úseků usnete třikrát a vícekrát, je to pravděpodobně narkolepsie.

Protože příčiny této nemoci nebyly dosud zjištěny, není léčba příliš účinná. Nelze totiž vyléčit, jen se dají zmírnit její projevy, což je extrémní únava, častý spánek a kataplexie. Ale i drobné změny mohou přispět k větší kvalitě života osob trpícím tímto onemocněním.

U pacienta se zavede režimové opatření, které má pomoci zavést řád a správnou spánkovou hygienu. K léčbě se využívají psychostimulancia, která zabraňují usínání přes den a antidepresiva, která usnadňují, díky sedativním účinkům, večerní usínání.

Jak si pomoci sám

Režim

Je nutné si určit a pravidelně dodržovat spánkový režim. Ať už denní či noční, vždy by měl být pravidelný. Chodit spát i vstávat byste měli chodit vždy ve stejnou dobu a to během týdne i o víkendu. Pokud potřebujete spát vícekrát během dne, naplánujte si to. Například, každé dvě hodiny si zdříměte na dvacet minut.

Životní styl

Nezbytná je i úprava životního stylu jako takového. Pravidelný režim prospěje nejen spánku, ale i celkově vašemu zdraví. S tím souvisí i pravidelný přísun jídla. Nezapomínejte jíst, protože unavené tělo, které si nemůže brát energii z jídla, se dožaduje častějšího spánku. Vyvarujte se těžkých jídel, spíše do jídelníčku zařaďte ovoce, zeleninu a potraviny s vysokým obsahem vitamínů a minerálů. Důležité je také dbát na pohyb, pravidelným cvičením dosáhnete zlepšení vašeho současného stavu.

Prostředí

Neméně důležité je prostředí, ve kterém se pohybujete a usínáte. Vzhledem k tomu, že velké procento narkoleptiků nemůže v noci kvalitně spát, zařiďte si ložnici tak, abyste se v ní cítili příjemně. K tomu patří vhodné lůžkoviny, kvalitní matrace, bytelná postel. Svou roli také hraje přiměřená tma, žádný hluk ani jiné rušivé věci.

Mysl

I když narkolepsie není způsobena psychickými poruchami, hypersomnie, které je příznakem, už do této kategorie spadá. Proto se zbytečně nestresujte, snažte se zorganizovat si práci i osobní život tak, abyste měli čas i sami na sebe a na odpočinek. Problémy řešte hned, aby se vám nenakupily a nepřerůstaly přes hlavu. Za vyzkoušení stojí i jóga, akupunktura či meditace.